Cyklus industriální fotografie pod vedením Prof. Jindřicha Štreita. Součástí tohoto cyklu byla i fotografická dílna v Poldi Kladno.
Dva protipóly v sousedství - Elektrárna Kladno společnosti Alpiq Generation a Poldi Kladno v konkurzu.
Fotografická dílna v prostorách elektrárny, kde primárním palivem je uhlí, které se moderní technologií převádí na elektřinu a páru, a kde ochrana životního prostředí a čistota ovzduší jsou hlavními faktory konstrukčního řešení. A dále ve zpustošeném areálu Poldi Kladno, kde se marně čeká na nového majitele, který by obnovil zašlou slávu oceli z Kladna.
Poldi
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Alpiq, elektrárna
Poldi
Poldi
“A čehosi cosi se v nás bojí že strachem nedýchá sám strach”
Projekt "Mysteriously" vznikl jako obrazový doprovod ke knize s tématem smrti.
Básně a fotografie uvedené v knize editovala studentka architektury v rámci předmětu scenografie.
Výtvarnou formou zpracovala jednu ze Starých bájí a pověstí - Filemon a Baucis, kde je na samém konci výrazný prvek smrti a strachu z ní.
A odcházíme stranou krutých střelnic
zlých kolotočů jarmarečních bud
tohoto světa po staré jdem cestě
od nikud nikam nikam odnikud
(Jan Skácel/Na prázdné dlani kamínek)
Ten první smutek Nevím kde zemru
Ten druhý smutek Nevím kdy to bude
A poslední Nevím kde se na onom světě octnu
Tak jsem to slyšel v písni Nechme tak
Nechme jak zpívá píseň Dokažme
Vzít za úzkost jak za kliku a vejít
(Jan Skácel/Metličky)
A je to tak prosté jako zázrak
A jako věčnost ve chvíli
kdy zase znovu nebudeme
jako jsme předtím nebyli
(Jan Skácel/Sonet o lásce a modrém portugalu)
Vím, že někde čeká,
čeká na každého.
Potom nebudu.
Na někoho čeká pod jabloní
a na ty pyšné hlavy
u dubu.
(Jan Skácel/Celá v bílém)
Tolik se bojím ticha do němoty,
té tíhy na stromech a věčnosti,
co v lidech přestala.
A nestydím se ani za nehet
za svoji úzkost, Bože, ty to víš
(Jan Skácel/Pořád)
Na čelo anděl pravou nohu klade
hladně lámu chleba vzpomínek
zamyšlený stín se za mnou krade
Van smrti se lísá kolem čela
kohout hvězdy zobe zpívá
smrt se vyplašila
(František Halas/kohout plaší smrt)
I já se bráním do posledního dechu,
ani nevíte jak je to těžké,
kdekdo dýchá do posledního dechu,
proč najednou tak všichni dýchají?
(Oldřich Mikulášek/Rukavička)
Na konci cesty tážeme se kam
Já ale až přijde těžká chvíle
já se nezeptám
A ne snad nz bůhvíjaké pýchy
To snad jenom proto že se ostýchám
(Jan Skácel/Bez ptaní)
A zvony. Na bílých zvonicích zvony
pro štíhlý vítr. A život se nám zdá.
Není a je. Kohoutci slyší vodu.
A u cest kalina.
(Jan Skácel/Poledne)
Na konci cesty tážeme se kam
Já ale až přijde těžká chvíle
já se nezeptám
A ne snad z bůhvíjaké pýchy
To snad jenom proto že se ostýchám
(Jan Skácel/Bez ptaní)
Listí žloutne,
proč se mluví o věčně zelené písni života,
listí žloutne
a padá.
Jen javor někdy prsty zatlačuje oči
šedým myším.
(Oldřich Mikulášek/Monotonie)
Potichu, tíško potichoučku
budeme mlíti hladkou moučku
svého těla.
Já vím, že nikdy ji nesemelu,
prášit se začne od květin
a stane se jenom tím,
čím, jak ty mně, se ti odvděčím-,
důvěrně
postýlku v stvolu tvém si stelu.
(Oldřich Mikulášek/Postýlka)
Pěšiny vedou do polí
a končí
kde nic nebolí
a jabloně jsou plané
A měsíc
bílý srpek dne
vyžírá ticho z kamene
(Jan Skácel/Večer)
Tělo stínu
Myšlenka vytvořit souboru fotografií „Tělo stínu“ vznikla v lednu 2019. Věděl jsem, že se mi nepodaří pořídit fotografie v rámci jednoho sezení. Proto jsem se rozhodl domluvit se na focení s dcerou. Nakonec těch sezení bylo osm a focení cyklu trvalo víc jak rok. Fotili jsme doma v mé pracovně s maximálním využitím denního světla, odrazné desky a jednoho softboxu.
Když byl cyklus hotový, požádal jsem Honzu Suchardu z Photogenie Brno, aby mi pomohl s výběrem fotografií. Nakonec se celý soubor rozdělil na dva, klasický a výtvarný. Ten druhý si zde dovoluji prezentovat.
2019 - 2020
model: Marie Mikulová
výběr: Jan Sucharda
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
model: Marie Mikulová
V zajetí atmosféry místa (genius loci)
Moderní administrativní budova krajského soudu, vznikla rekonstrukcí objektu tiskáren. Díky novým prvkům (skleněná předstěna, venkovní schodiště) získala tato olomoucká stavba nezaměnitelný charakter a stává se tak inspirací pro studenty architektury. Fotografie vyjadřují čerpání inspirace z atmosféry architektonického díla.
In captivity of the atmosphere of the place (genius loci)
Modern administrative building of the regional court originated from a reconstruction of a printing house. Thanks to new features (glass framework, exterior staircase) the building has earned unmistakable character and becomes an inspiration for architecture students. The photographs express the experience of gaining inspiration from the atmosphere of this architectural work.
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Genius Loci, Olomouc
Gila e Romano Gazzano Tavole Ligurie 2020
Fotografická dílna pořádaná PhotoGenií Brno a prof. Jindřichem Štreitem.
Pobyt v romských osadách mezi Popradem a Prešovem byl pro mne obrovskou životní zkušeností.
Fotografování, zejména romských dětí, vyžadovalo trpělivost, nezbytný osobní kontakt a vzájemnou důvěru.
My stay in the Romani settlements between Poprad and Prešov was an important experience for me.
Photographing, especially the Roma children, required patience, inevitable personal contact and mutual trust.
Romská osada Spišské Bystré
Romská osada Spišské Bystré
Romská osada Nižný Slavkov
Romská osada Velká Lomnica
Romská osada Rakúsy
Romská osada Nižný Slavkov
Romská osada Nižný Slavkov
Romská osada Nižný Slavkov
Romská osada Rakúsy
Romská osada Rakúsy
Romská osada Rakúsy
Romská osada Rakúsy
Romská osada Rakúsy
Romská osada Velká Lomnica
Romská osada Nižný Slavkov
Romská osada Lomnička
Romská osada Lomnička
Romská osada Rakúsy
Romská osada Velká Lomnica
Romská osada Velká Lomnica
Romská osada Nižný Slavkov
Fotografická dílna pořádaná PhotoGenií Brno a prof. Jindřichem Štreitem.
Obce Rakúsy a Stráne pod Tatrami se skládají z dvou částí - samotné obce a romské osady, která je od obce vzdálená cca 2 km. Obec i rómská osada mají každá vlastní školu.
Snahou romských rodin je posílat své děti do školy. Je to totiž jejich hlavní způsob obživy. Jakmile má romské dítě více než patnáct neomluvených hodin, jeho rodiče dostanou místo sociálních dávek jen poukázky na základní potraviny
Škola má zásadní vliv na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj hlavně mladé generace romské komunity.
Při provádění dozorové činnosti na rekonstrukci administrativní budovy z konce padesátých let, jsem jako technický dozor pro investora fotografoval průběh stavebních prací. Rozpracovaná stavba za plného provozu byla pro mě velkou fotografickou výzvou.
Ve stavebnictví je fotografie významným prostředkem k dokumentování procesu výstavby. Já jsem však nechtěl, aby snímky byly jen jakýmsi technickým vyobrazením stavu, ale mojí snahou bylo dát jim estetičnost a srozumitelnost, aby případně zaujaly i širší laickou veřejnost.
Souborem 25 fotografií pořízených během tří měsíců od 8.3. do 30.5.2023 (zde je prezentovaná jen jejich část), jsem se pokusil zachytil probíhající práce na střeše objektu Vrchního soudu v Olomouci.
Důraz jsem kladl na kompozici a geometrii, na hru se světlem, barevné kontrasty, ale i kontrasty v černobílém pojetí fotografie. Ne vždy se to dařilo z důvodu nestálého počasí.
Jelikož se jednalo o dokumentární fotografii, důležitější než světelné podmínky bylo zachytit jednotlivé fáze rekonstrukce a rovněž připomenout, jak náročné je provozovat řemeslo ve výškách.